Nett vydal v rámci řady programu Aktivity sborník „Veřejné jednání, veřejná prospěšnost“ a tím formálně ukončil tento projekt. Sborník přesahuje dál a jinam, než zasahoval záběr projektu, protože bylo aktuálně potřeba soustředit síly k obhajobě přijatelného přístupu k tématu, které je pro řadu organizací klíčové.
Sborník tak v jistém smyslu uzavírá jeden okruh tázání, ale otevírá jinou oblast, praktické práce s tím, co vyplývá ze schválené legislativy.
NETT se tématem zákonné úpravy veřejné prospěšnosti zabývá řadu let[1].
Projekt NETT, o.s. vyhlášený v rámci programu Aktivity za podpory Nadace Via, 2010-11
NETT již třetím rokem realizuje dlouhodobý program Aktivity, který se zabývá různými typy a aspekty lidského jednání, která jsou ze své povahy kreativní, formativní, ustavující. Naší snahou je tato jednání uchopit, ohledat je, zkoumat. Naším cílem je zvýraznit jejich význam, odlišit je od jednáních běžných, utilitárních, dvoustranně nebo všestranně výhodných, tedy od „kontraktů“, na která se čím dál víc jednání převádí a zjednodušuje.
NETT, o.s. v rámci projektu Veřejné jednání a obecný prospěch podpořeného nadací Via, Jan Kroupa, 2010-2011
Diskuse, které se v České republice vedou, či spíše nevedou o veřejné prospěšnosti, statutu veřejné prospěšnosti, veřejně prospěšných organizacích a související legislativě mají zcela zamlžený kontext, a proto si v nich nerozumíme. Málokdo se nepokouší otevřeně zformulovat hodnoty, o které se opírá, a cíle, které v jejich rámci sleduje. Otázka totiž nestojí, zda český neziskový sektor veřejnou prospěšnost potřebuje nebo ne, ale „Jaký neziskový sektor v Česku vlastně chceme?“ A hlavně „KDO ho jaký chce?“ Až si to vyjasníme, můžeme se smysluplně bavit o veřejné prospěšnosti anebo jiných variantách legislativních řešení.
Uvedené tvrzení se dá samozřejmě snadno smést se stolu jako nepodložené. Pojďme si ho však ukázat v kontextu diskusí, které se o veřejné prospěšnosti vedly a vedou v různých zemích světa. Ty totiž odlišnosti českého diskurzu velmi zřetelně ukazují.
Celý text ke stažení v pdf
© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost
Tento výstup se zabývá vyhodnocením grafických částí dotazníku – tedy jeho menší části. S dalšími výsledky bude Nett ještě pracovat.
© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost
I. Typové odpovědi (zobecněno podle reálných výsledků)
Při hodnocení státu a jeho aktuálních a žádoucích rolí se projevilo několik zcela zásadních a neslučitelných přístupů, někdy ne zcela vyhraněných. Některé odpovědi fúzovaly – zvýrazňovaly někdy ten, jindy onen aspekt věci, ale téměř vždy bylo zcela zjevné, že je to dáno buď neznalostí daného tématu (např. téma územních samospráv) nebo aktuální zainteresovaností (např. současný daňový zákon vypočítávající právnické osoby podle typů jako nositele některých zvýhodnění). Proto jsme se rozhodli představit omezený počet typů odpovědí, do jisté míry zobecňující, vycházejících ale z jazyka a formulací použitých v konkrétních dotaznících a rozhovorech. Pro celistvost výpovědi jsme někdy přeskupili nebo seskupili odpovědi do jiného pořadí než v jakém byly kladeny. V některých případech pak odpovědi byly natolik „komplexní“ že praktiky nelze udržet je ve struktuře původně položených otázek, ty pak ponecháváme v celcích podle smyslu co tak, jak vychází z původních otázek Nett.
© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost
Příspěvek k diskusi k právní úpravě veřejné prospěšnosti
Úvod
Téma veřejného jednání má dvě polohy – jak je veřejné jednání vnímáno těmi, kdo jednají a jejich okolím, jak je veřejností vykládáno, interpretováno, a druhou stránkou věci pak je, jak se k takovému jednání staví stát. Bez ohledu na diskusi, do jaké míry má stát používat přímé či nepřímé prvky regulace, certifikovat či jinak určovat podmínky pro některé typy činností, je tu jedna role státu, která je nezastupitelná, a to je oblast legislativy.
Vstupy v diskusích, kde se hovoří o „prospěšností pro většinu“, jsou od počátku značně nepřehledné a často nekonzistentní. Pokusme se rozplést o co tu jde, jaká jsou východiska diskuse.
(Veřejný prostor, veřejné politiky, veřejný zájem, veřejná prospěšnost atd.)
Motto: sněhuláci nám něco dávají, i když roztají, nevydržíI.
Jako to bývá ve většině věcí, leccos z neporozuměních a někdy i záměrných manipulací se dá odstranit tím, že hledáme pojmové vymezení, které by nám umožnilo rozčlenit téma, ve kterém nemůžeme dojít shody: takové téma je j tomto případě postavení státu ve veřejném prostoru a způsoby, jimiž stát do veřejného prostoru zasahuje. Předem bychom ale měli vědět, že cestou vymezování obsahu pojmů nedá dobrat obecné shody – protože se může ukázat že právě v pojmovém vymezení existují rozdíly, vyplývající z rozdílných myšlenkových východisek (povahy axiomatické nebo i hodnotové).
říjen 2009
Člověk má nějaké představy o svém osobním životě, o svém kariérním uplatnění, a má také nějakou představu o tom, jakou společnost vyhledává, jak tráví svůj čas.