NETT se tématem zákonné úpravy veřejné prospěšnosti zabývá řadu let[1].

Paralelně s autorskými aktivitami think tanku NETT se v uplynulém roce a půl odehrálo v tématu mnoho dalšího:

1)     odstupující vláda schválila v květnu 2010 věcný záměr zákona o VPO a zadala vytvoření paragrafového znění zákona (2 roky);

2)     Obecně prospěšná společnost neziskovky.cz založila v předstihu Asociaci veřejně prospěšných organizací;

3)     RVNNO začala sestavovat expertní skupinu pro připomínkování paragrafového znění zákona o VPO, ta však doposud sestavená není;

4)     Byl odvolán zmocněnec pro lidská práva, který schválení věcného závěru zákona prosadil;

5)     Proběhla konference uspořádaná Úřadem vlády ČR na téma veřejná prospěšnost s kontrolovanou účastí; přesto na ni bylo přizváno také několik kritiků tohoto konceptu a jejich hlas získal na konferenci značný ohlas;

6)     Objevil se pokus o to zvednout vlnu odporu proti tomuto pojetí zákona a vrátit jeho pojetí zpět do diskuse jako nedopracované a nedomyšlené;

7)     Proběhlo výroční setkání NETT v Americkém centru v Praze (21.1.2011), které bylo zaměřeno především na výstupy projektu Veřejné jednání a obecný prospěch , na kterém NETT vyzval víc než 30 přítomných k tomu, aby využili posledních 5 dnů veřejného připomínkování návrhu občanského zákoníku a navrhli vyškrtnutí paragrafů o veřejné prospěšnosti; své stanovisko v této věci vydala také Nadace Via a nadace OSF a výsledkem byl poměrně široký, a rozhodně nebývalý odpor početné skupiny neziskových organizací proti dotčeným paragrafům návrhu;

8)     Skupina neziskových organizací se ohradila proti Asociaci veřejně prospěšných organizací, její netransparentnosti a účelovosti otevřeným dopisem;

9)     Byla jmenována nová zmocněnkyně pro lidská práva; paralelně s nástupem do funkce obdržel otevřený dopis s kritickým stanoviskem k dalším postupu při zpracování zákona o VPO, podpořený celou řadou organizací;

10)Zmocněnkyně pro lidská práva přijala kritiky úpravy veřejné prospěšnosti na schůzce na úřadu vlády, aby ji sdělili svá stanoviska za přítomnosti vehementní zastánkyně navržené právní úpravy veřejné prospěšnosti Hany Frištenské, která jednání řídila;

11)Ministerstvo spravedlnosti nereagovalo na připomínky neziskových organizací a jejich výzvu vyškrtnout paragrafy o veřejné prospěšnosti z návrhu občanského zákoníku;

12)Premiér Nečas vrátit věcný návrh zákona o VPO zpět do meziresortního připomínkového řízení a tím zastavil práci na zpracování paragrafového znění.

Bez ohledu na vše výše uvedené, zastánci právní úpravy veřejné prospěšnosti obešli léta diskusí a připomínek a potají přímo do vládního návrhu občanského zákoníku protlačili velmi tvrdou úpravu statutu veřejné prospěšnosti, zcela bez diskuse a bez ohledů na názory kohokoliv. Pokud by tato verze byla schválena, nebude zvláštní zákon o VPO nutný. Jen novela daňových zákonů ošetří vazbu mezi statutem veřejné prospěšnosti a nárokem na úlevy či daňové výhody. Podmínění přijímání veřejných prostředků statutem VP se pak už vyřeší velmi snadno.

Stávající návrh klade důkazní břemeno na organizace samotné: jsou to ony, kdo budou muset orgánu státní moci rok co rok „prokázat“, že mají na statut nárok. Naopak, odjímat ho orgán státní moci může i bez návrhu (=kdykoliv u těch, kteří se znelíbí), nebo na návrh toho, kdo osvědčí zájem (=nikdy u těch, kteří se líbí, protože zájem bude těžké osvědčit).

NETT to považuje za skandální aroganci. Posuďte sami:

Veřejná prospěšnost

§ 146

Sleduje-li právnická osoba dosažení obecného blaha jako veřejně prospěšný cíl vykonáváním veřejně prospěšné činnosti, včetně poskytování služeb, nebo poskytováním veřejně prospěšné podpory za předem určených a rovných podmínek s tím, že má v souladu se zakladatelským právním jednáním povinnost používat zisk po zdanění alespoň ze dvou třetin pro výkon veřejně prospěšné činnosti nebo poskytování veřejně prospěšné podpory, pro něž je ustavena, má právo nabýt status veřejné prospěšnosti.

§ 147

Status veřejné prospěšnosti právnická osoba nabývá jeho zápisem do veřejného rejstříku.

§ 148

(1) Orgán veřejné moci zapíše právnické osobě status veřejné prospěšnosti, pokud právnická osoba prokáže, že

a)    splňuje podmínky stanovené v § 146,

b)    používá zisk v souladu s § 146,

c)    členem jejího orgánu nebo jejím prokuristou není osoba odsouzená za úmyslný trestný čin ani osoba odsouzená v posledních deseti letech za trestný čin majetkové povahy,

d)    podmínku podle písm. c) splňuje i společník, který má alespoň jednu pětinu hlasovacích práv, pokud má právnická osoba společníky, a

d)    předměty vkladů do právnické osoby, pokud byly poskytnuty, pocházejí z poctivých zdrojů; uplynulo-li od splnění vkladové povinnosti alespoň deset let, má se za to, že předmět vkladu z poctivých zdrojů pochází.

(2) Navrhuje-li se zapsat status veřejné prospěšnosti právnické osobě při jejím vzniku, má se za to, že podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splněny jsou, pokud to osvědčuje zakladatelské  právní jednání.

§ 149

(1) Nejpozději do konce roku následujícího po vzniku statusu veřejné prospěšnosti a poté nejpozději do konce každého dalšího roku právnická osoba prokáže orgánu veřejné moci, že splňuje podmínky pro zachování tohoto statusu, ledaže se jedná o skutečnosti známé tomuto orgánu z jeho činnosti.

(2) Nesplní-li právnická osoba povinnost podle odstavce 1 ani v přiměřené lhůtě stanovené jí orgánem veřejné moci, tento orgán to do veřejného rejstříku zapíše.

§ 150

Přestane-li právnická osoba splňovat podmínky pro přiznání statusu veřejné prospěšnosti, soud jej odejme na podnět orgánu veřejné moci nebo návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu.

§ 151

(1) Status veřejné prospěšnosti zaniká výmazem z veřejného rejstříku.

(2) Z veřejného rejstříku se právnické osobě status veřejné prospěšnosti vymaže, pokud se jej právnická osoba vzdala nebo pokud soud rozhodl o odnětí statusu veřejné prospěšnosti.

§ 152

Zákon stanoví, zda a v jakém rozsahu, za jakých podmínek a jakým způsobem se právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti může ucházet o zvláštní výhody, za jakých podmínek, jakým způsobem je může pozbýt a jaký vliv má zánik statusu veřejné prospěšnosti na zvláštní výhody, které získala.

Máme za to, že v nastalé situaci končí role think tanku a že musí nastoupit aktivita jednotlivých aktivních organizací, sítí, watch-dogů, advokačních skupin atd. Přinejmenším by bylo vhodné chtít po Ministerstvu spravedlnosti vysvětlení, jak vypořádalo návrhy neziskových organizací na vyškrtnutí paragrafů o veřejné prospěšnosti z návrhu občanského zákoníku a jak je možné, že se místo toho bez jakékoliv diskuse v předkládaném návrhu objevuje zcela nová úprava veřejné prospěšnosti.

Vláda bude návrh Občanského zákoníku projednávat již tuto středu, 18.května 2011.