Občanský zákoník bez právníků

Tak a podobně se jmenuje několik pracovních seminářů, které připravil Nett ve spolupráci s některými organizacemi, například s Nadací Veronica v Brně, Komunitní nadací Blanicko-Otavskou v Písku, s Remediem a s Českým centrem fundraisingu v Praze.

Veřejný rejstřík občanských sdružení?

„Samozřejmě, vždyť je to v novém občanském zákoníku od počátku r. 2014“… myslí si ti, kdo jeho přípravu alespoň částečně sledovali. Ale pozor, MVČR si svého „temného kouta“ velmi cení a  jako už po desetiletí se snaží i teď vznik rejstříku občanských sdružení a spolků oddálit. A tak si v  OZ vymohla přechodné ustanovení, že pokud do doby účinnosti rejstřík nevznikne, povede MVČR dál „svoji“ evidenci občanských sdružení a spolků. A hned nastoupilo do ofenzívy a  v rámci přípravy zákona o veřejných rejstřících navrhuje, aby se… rejstřík občanských sdružení v realizaci odložil.

O co jde ve schválené definici veřejné prospěšností?

Pro základní informaci: veřejná prospěšnost je v OZ pojmově vymezena velmi široce, zákonodárce akceptoval, že stát nemůže v posledku rozhodovat, která organizace a kdy se podílí na veřejně prospěšných činnostech. V § 146 je proto definováno, že veřejně prospěšná je každá právnická osoba, která v souladu se svým posláním přispívá k naplňování veřejně prospěšných cílů, a nejsou zde stanovena žádná vnější kriteria, která by opravňovala někoho třetího, aby o veřejné prospěšnosti kteréhokoli subjektu rozhodoval. Jedinými formálními znaky, které musí splnit taková právnická osoba, která o sobě bude prohlašovat, že je veřejně prospěšná, je bezúhonnost osob ve vedení, „čistý“ původ majetku a přiměřené hospodaření.

Veřejná prospěšnost

9.11. 2011 byla sněmovnou schválena rekodifikce OZ, legislativní proces samozřejmě pokračuje, nyní se k věci vyjádří senát. V souvislosti s aktivitami, na kterých se podílela řada organizací a střešních asociací a které byly zveřejňovány i na této stránce, je vhodné ukázat na poměrně významné změny, které plynou z výsledné podoby paragrafů upravujících nově zaváděnou veřejnou prospěšnost.

Problematika úpravy právnických osob

O povaze právnických osob se u nás mnoho nepíše, a přístup k právu bývá „pragmatický, účelový, technicistní. Kniha systematicky probírá typy právnických osob a způsoby, jak pero ně vytvořit v právním rádu přiměřené podmínky Vznikla ucelením řady prací v rámci analýz neziskových organizací a jejich postavení v občanském zákoně, řadě dílčích zákonů a zejména v navržené rekodifikaci  občanského zákona.

Můžete ji v Nettu zdarma získat v tiskové  verzi nebo zde stáhnout v pdf.

První slovo platí

Jak vypadalo připomínkové řízení návrhu rekodifikace Občanského zákoníku? Kdo jaká stanoviska zastával?  Nejen to se můžete dočíst ve sborníku, který sestavil Jan Kroupa a vydal Nett v r. 2006.  Téměř vše je možné – kniha obsahuje dnes již historická svědectví o tom, jak se u nás manipuluje, jak se oponent  a představitel zdánlivě zprostředkující watchdogové organizace „etabluje ve strukturách“ a o tom, jak jsou mnozí nepoučitelní.

Můžete ji v Nettu zdarma získat v tiskové  verzi. Tady je ke stažení v pdf.

Nett a navrhovaná rekodifikace občanského zákona

29.9.2008

V létě, během veřejného připomínkového řízení k návrhu rekodifikace občanského zákoníku, jsme odpovídali na dotaz studentky, která zpracovávala názory představitelů neziskového sektoru na připravovanou změnu a její případný dopad v praxi.

Základní uvedení otázek: Jde mi o to, zjistit postoj ke změnám občanského zákoníku, hlavně k paragrafům o veřejné prospěšnosti. Vždy jde i o to vědět PROČ zastáváte svá stanoviska.