V rámci grantu Nadace Via zpracoval Nett, 2015

 

Občanská sdružení mají před sebou rok do ukončení lhůty, kterou mají na změnu názvu, resp. necelé dva roky do konce roku 2016, kdy proběhne lhůta daná zákonem ve které by měla na registrační soud podat svoje stanovy které budou v souladu s donucovacími ustanoveními OZ.

 

Dvě cesty

Z dostupných informací vyplývá, že občanská sdružení se přitom mohou vydat dvěma zcela rozdílnými cestami. Ta, která pouze naplňuje literu zákona, vede k doplnění stanov tam, kde je třeba je doplnit (např. tam, kde si sdružení chce uchovat úpravu odlišnou od obecné úpravy dané v OZ a zákon mu to umožňuje), a úpravu těch ustanovení, která jsou přímo v rozporu se zákonem. Mnohá občanská sdružení se ale vydávají cestou, která je jiná, „mainstreamová“. 

 

Nejeden poradce a placený právník je vede k tomu, aby si s jejich pomocí vytvořila stanovy zcela nové, ve kterých sama sebe chápou jako spolky. Dopad do jejich činnosti má volba mezi těmito variantami jen malý nebo žádný, a to zejména u těch sdružení, které kladou na svoje stanovy velmi malý důraz, prostě je „chtějí mít v pořádku“. Ale ta sdružení, která jsou zaměřena na činnosti, které nejsou typicky „spolkové“ v úzkém slova smyslu, budou jistě chtít zachovat svůj charakter sdružovací. Budou chtít zachovat svoji kdysi dávno formulovanou misi. A budou se proto držet obecné právní zásady, že na právnickou osobu se nahlíží podle toho zákona, podle kterého vznikla.

 

Cesta „spolku“

Je v zásadě jednoduchá. Sdružení změní svoje stanovy tak, že vytvoří stanovy zcela nové v domnění, že je nutné, aby plně vyhovovaly NOZ, jednoduše řečeno: jako by se nyní zakládal spolek. Ve svém názvu sami sebe nazvou spolkem a přijmou právní fikci spolku „za vlastní“. Takové stanovy sice jsou „jen“ novelizací starých stanov sdružení, ale soudy je budou zcela jistě akceptovat a takové občanské sdružení se de facto v očích svých, v očích členů i navenek stane spolkem, protože se přestane hlásit k tomu, jak vzniklo.

 

Cesta občanského sdružení

Občanské sdružení bude nadále vycházet ze svých stanov a provede v nich jen vynucené úpravy. OZ nenutí sdružení, aby zcela změnily své stanovy a nenutí je k tomu, aby měnily ty části stanov, které nejsou s donucovacími ustanoveními OZ v rozporu. Bude se to projevovat např. v tom, že ve stanovách zůstanou formulace obsahující slova „občanské sdružení“ apod. Nikdo nemůže nutit sdružení k tomu, aby byla tato část stanov měněna, protože na občanské sdružení se pohlíží jako na spolek a OZ také občanským sdružením přiznává po zahájení své účinnosti konkrétní práva, odlišná od práv spolků. Pokud by některý registrační soud takové stanovy, které nejsou v rozporu s donucovacími ustanoveními OZ, odmítl registrovat, bylo by možné se ze strany občanského sdružení, ale i jeho jednotlivých členů, domáhat svého práva dotčená ustanovení neměnit. Tito členové totiž neustavili spolek, ale právě občanské sdružení a stát nemá právo zasahovat do tohoto jejich svobodného aktu, který byl proveden v souladu se zákonem.

 

Touto cestou se již některá občanská sdružení vydala a jejich pouze upravené a doplněné stanovy byly soudy registrovány.

 

Postup při rozhodování

Občanská sdružení, která mají jen prosté, jednoduché stanovy, se musí především zabývat tím, zda jejich orgány jsou správně nazvány – jde o to, aby ve stanovách byl správně pojmenován nejvyšší orgán a statutární orgán. Pokud jim nevadí každoroční schůze členů a hlasování nadpoloviční většinou, nemusí v podstatě nic upravovat. Ať už je jejich název jakýkoli, doplní si pouze do z.s. názvu. Po této kontrole a doplnění mohou stanovy podat na registrační soud. Důležité je, aby mělo takové občanské sdružení sídlo v nemovitosti, kde získá souhlas vlastníka s umístěním sídla (to může vést k vynucené změně sídla), vše ostatní najde sdružení na víceméně „inteligentním formuláři“, jak nazvalo svůj formulář v on-line prostředí ministerstvo spravedlnosti (https://or.justice.cz/ias/iform).

 

Jiné je to, pokud jsou stanovy „obsáhlé“ – a upravují řady nejrůznějších věcí nad rámec povinností ze zákona, tedy nadbytečně. Pro některá sdružení je to důležité, protože jejich stanovy jsou především PR materiálem, a jejich obsah je uzpůsoben cílové skupině, která je bude číst. Pak je samozřejmě formulace stanov na zvážení daného sdružení, ale opět platí, že co není v rozporu s donucovacími ustanoveními OZ, může zůstat ve stanovách nezměněno.

 

Poslání, účel

Při rozhodování je důležité také nově formulovat články související s posláním sdružení. Právě u této věci dochází často k největším změnám, vynuceným nepromyšleným přepsáním celých stanov. Poslání občanského sdružení není nutné měnit, protože žádné donucovací ustanovení OZ o tom nemluví. OZ ale jasně odděluje hlavní a vedlejší činnost spolku a navíc klade podmínky pro potenciální získání statutu veřejné prospěšnosti.

 

Je proto třeba doplnit původní poslání nejlépe dalším článkem stanov tak, aby bylo jasné, co je hlavní činností sdružení a co je jeho činností vedlejší. Je to nutné vzhledem k povinnosti odděleného účtování a omezením, které OZ klade na hlavní činnost. Je však dobré vzdávat se původních formulací poslání jen tehdy, pokud je to nutné, případně je doformulovat tak, aby odpovídaly požadavkům na obecně vymezenou veřejnou prospěšnost. Důvod pro to je jasný: pokud už něco, co není v rozporu s donucovacími ustanoveními OZ, ve stanovách máte, zůstane to tam. Pokud to tam nemáte, můžete mít se soudem obtížné jednání, pokud vám to nebude chtít do stanov zapsat.

 

Občanská sdružení nemají povinnost ve svých stanovách vycházet z definice, podle které se postupuje při sdružování ve spolcích, tj. podle které sdružování ve spolcích je vedeno společným zájmem sdružujících se osob. Proces zakládání prodělalo jiný, podle jiného zákona a důsledky toho není třeba měnit. Formulace týkající se zakládání spolků není nutné přejímat a není nutné popisovat ve stanovách nově takový „cíl“ sdružení a „účel“, za kterým se osoby sdružily apod.

 

Závěr

Mnohá občanská sdružení „vyčkávají“, až se proces zápisů do rejstříku zavede a budou moci „opsat“ nějaké bezproblémové dokumenty, jiná čekala na zákon, který je osvobozuje od soudních poplatků, a tak se v r. 2014 v masovém měřítku zatím úpravy stanov neprováděly. Protože tento zákon již byl přijat, nebude nutné řešit vše jedním podáním soudu (kvůli ušetření za poplatky) a bude možné postupovat per partes – zapsat si změnu názvu, případně sídla, statutární orgán a nebo členy statutárního orgánu, a celek stanov ještě ponechat až se diskuse okolo celé věci vyjasní a ti, kdo vzdorují „zespolkovění občanských sdružení“, pro sebe i pro druhé vydobudou důstojnější praxi při výkladu toho, co znamená právní fikce, tedy co znamená, že „občanské sdružení se považuje za spolek“. Zcela jistě to neznamená, že spolkem je – ale o tom příště v článku o právní fikci.