První projekty (skutek pomoci, vůle dárce) jsou typické tím, že předmětem zájmu je zde akt - jednání v daném okamžiku, ve kterém se rozhoduje. Již v těchto projektech se ale dostáváme k přesahu: žádný skutek není nějak radikálně „omezen” jen na autentickou situaci, je možné mu rozumět v celku jednání.

Program Aktivity tak stojí na dvou nohách: na jednorázových aktech a na jednání, které má dlouhodobější charakter, ve kterém jsou nějak společně vnímány a interpretovány jednotlivé činy nezaměřené nějak prvoplánově k utilitárním cílům.

Otázka „proč dělám to a ne něco jiného” se někomu může zdát abstraktní, ale otázka „proč pomáhám” a nebo „co dělat, aby se nám spolu žilo dobře” už je konkrétnější - v obou případech směřujeme k tomu, ptát se na roli a nástroje aktivního jednání (aktivit) ve veřejném prostru, nikoli jen v soukromém zájmu. Program tak zaplňuje prostor mezi jednorázovými aktivitami, reagujícími na autentické situace (formativní akty) a nebo vytvářejícími nové situace (kreativní akty), a jednáním, které je vedeno zájmem o to, co je společné, aktivitami, které spoluvytvářejí představy o tom, co je společné dobro a jak ho dosahovat.

Druhou skupinou projektů chystaných v rámci programu jsou tedy projekty zaměřené na jednání, zejména na jednání ve veřejném prostoru, , jednání, ve kterém je přesahován úzký zájem jednotlivce, ve kterém se potkávají různí, zpravila na sobě nezávislí lidé Právě v tomto smyslu můžeme směřovat k tématům jako je „formulace mise právnické osoby“, „veřejná prospěšnost“ nebo i „tvorba veřejných politik“

Základní východisko – odpovědná osoba

V euroamerickém kulturním kontextu je samozřejmé, že člověk je svobodný, je jednající osobou, to předpokládá otevřenost společenského pole, ve kterém není předem daný „soudce“ pro žádné aktuální jednání ani pro to, jaké procesy probíhají při formování veřejného prostoru, tvorbě veřejných politik atd. Jsme svobodné a odpovědné osoby, které formují společný (veřejný) prostor – celý program Aktivity je veden v tomto duchu.

Je třeba si uvědomovat význam kreativního a formativního jednání v protikladu k současným trendům, ve kterých se prostor otevřeného jednání v mnoha rozměrech omezuje, uzavírá, skutečné odpovědné jednání je zakrýváno převahou rutinních činností. Na význam formativního jednání je třeba ukazovat také proto, že jsme pod tlakem jednání účelového a manipulativního, pod tlakem systematicky vytvářených mediálních obrazů, politické redukce a deformace, reklamy atd., tedy postupů, ve kterých je jednotlivec vnímán jako statistická jednotka a předmět.