Transformace se nekoná (pokud sami nechcete)
V rámci grantu Nadace Via zpracoval Nett o.s., 12.2014
 
V souvislosti se změnami, které přinesl od 1.1. 2014 Občanský zákoník se často skloňuje slovo „transformace“ občanských sdružení. Je samozřejmě důležité, co si kdo pod tímto slovem představuje. Čistě obsahově jde u transformace o změnu formy, ale takovou, která je smysluplně provedená v jasném a řízeném procesu. Nic takového ale u občanských sdružení nenalézáme. I ti nejhorlivější zastánci změny občanských sdružení na spolky nemohou tvrdit nic jiného, než že tu nějaká změna práva a povinností proběhla „rázem“, v noci z 31.12. 2013 na1.1. 2014. Nešlo o žádnou transformaci, pouze se k danému datu na občanská sdružení nějak začalo „pohlížet“, začaly být považovány za spolek, ve smyslu právní fikce je s nimi v rámci práva jednáno, jako by byly spolkem.
 
Tato změna v žádném případě změnou formy není. Ti, kdo mluví o transformaci, nemají na mysli skutečnost, že se na občanská sdružení od 1.1. 2014 pohlíží skrze právní fikci (jako by byla spolky). Myslí tím proces, ve kterém velká část občanských sdružení musí do dvou let upravit svůj název a do tří let vyhovět požadavkům vyplývajícím z OZ a zákona o veřejných rejstřících. Ale proč přitom mluvit o transformaci, o změně formy? Jde pouze o vynucenou úpravu stanov, která může mít v některých případech nulitní rozsah. Je myslitelné, že existuje občanské sdružení, které prostě použije svoje existující stanovy, které nejsou v rozporu s donucovacími ustanoveními OZ, a využije možnosti, které jí OZ dává k tomu, že nebude doplňovat svůj název o povinné z.s.
 
O procesu transformace se tu nedá mluvit. Proces nemůže spočívat v tom, že daný subjekt nebude dělat nic. A kde najít hranici skutečné transformace? Tam, kde občanské sdružení změní svůj název tak, že za dosavadní připojí vynucenou zkratku? Nebo tam, kde provede kosmetické změny ve stanovách?
 
Z povahy věci je zřejmé, že nejde o nic víc, než o přizpůsobení stanov – a to se nijak netýká subjektu samého, pokud to není spojeno s vlastním rozhodnutím daného sdružení, že při této příležitosti zásadně změní chápání sebe sama. Pokud se nerozhodne při této příležitosti zásadně změnit stanovy, vymezení činnosti, svoje poslání (formulované podle zákona o sdružování občanů). Ano: transformace se může konat, a to tam, kde si o tom členové občanského sdružení sami rozhodnou (což mohli udělat kdykoli a kdykoli udělat mohou). A nebo se může konat tam, kde podjatí nebo i jen špatní poradci vnutili občanským sdružením mylnou myšlenku, že něco takového je nutné.
 
Celá řada poradců tvrdí, že je třeba přizpůsobit stanovy občanských sdružení OZ. To není pravda. OZ jednoznačně stanoví povinnost upravit stanovy podle donucovacích ustanovení OZ. Tato formulace má smysl, není náhodná. To je něco zcela jiného, na občanská sdružení tedy není např. třeba uplatňovat nic z toho, co vyplývá z procedur vzniku spolku a ustavení vnitřních i vnějších vztahů, které již proběhlo a není v rozporu s OZ atd. Stanovy občanského sdružení není třeba přepisovat tak, jako by to byly stanovy nově vzniklého spolku.
Ti, kdo občanským sdružením nabízejí svoje služby jako pomoc v tomto úkolu, uvádějí svoje potenciální klienty v omyl a sami možná v omylu žijí.
 
V tomto smyslu je třeba chápat název tohoto článku: Transformace se koná – pouze tehdy, pokud ji sami na svoje náklady a na základě svého vlastního rozhodnutí provedete. Podrobnější postup příště v článku Dvě cesty občanských sdružení.