(upravený materiál z přednášky v rámci projektu Nadace VIA Podpora regionálních nadací)

Přestože kdekdo hodnotí, jen málokdo je schopen říci, co to hodnocení je (schválně, zkuste si jen tak načrtnout definici) a hlavně co všechno z běžných činností, kterými se zabýváme, v sobě hodnocení obsahuje.

 A když už se zabýváme hodnocením v úzkém slova smyslu, tedy činností, kterou jsme vydělili od jiných a máme pro ni specialistu, často setrváváme v omylu a chceme od hodnotitele, aby pro nás dělal něco, co hodnocením není a naopak, neuvědomujeme si, že mnohé z toho, s čím se setkáváme, vlastně hodnocením je. Proto tento pokus o jednoduchou strukturaci přístupů k hodnocení.

25.10.2006

Dříve, než tuto otázku smeteme s tím, že nepatří k důstojné a poučené evaluaci, si zkusme vyložit, jak lze tuto otázku chápat.

1. Různé způsoby přístupu k hodnocení

Hodnotíme-li jednání, pak se můžeme spokojit s tím, že poměřujeme, které jednání je lepší či horší než jiné (mezi dvěma subjekty) a nebo které jednání je potenciálně lepší než jiné možné jednání. Pak si sami volíme a nastavujeme kriteria, která na hodnocení daného jednání použijeme.

25.10.2006

Josef Štogr - úvodní materiál k semináři Hodnocení přínosů filantropie

Několik mých textů, které se „sešly“ v tomto sborníku, jsou jen dílčí sondy do zajímavého a rozsáhlého tématu: hodnocení je na jednu stranu tématicky vázáno k hodnotě a zhodnocování, latinský kořen napovídá nějaké změně v poloze, ve starých slovnících je vyloženo jako odhadování ceny. Jak hodnotit změnu, to, co už se stalo? Jak hodnotit situaci, abychom se mohli co nejlépe rozhodnout? Jak hodnotit, abychom si mohli vybrat? Možných otázek je celá řada a v některých ohledech se velmi liší. Liší se i přístup v jednotlivých zde uvedených textech.

Od roku 2006 se prostřednictvím různých dílčích mezinárodních projektů a expertních angažmá postupně formuje skupina spřízněných konzultantů zaměřených na promýšlení a reflexi veřejného prostoru a rozvoj občanské společnosti.