(úvodní slovo pro první setkání projektu „Význam slibu“: Slib – Služba – Připravenost)

Snad by bylo správné začínat u otázky, co je vlastně slib - v jakém smyslu, komu a před čím vyjadřuji slavnostně svoji odhodlanost dodržovat něco, co je vlastně neznámé, protože nevím, do jaké situace budu postaven a co tedy bude reálným obsahem naplňování slibu.

Ale to je otázka velmi těžká, a proto jsme zvolili opačný postup – začínáme o toho, co se zdá nejjednodušší a nejvíc přehledné:

pomáhat bližním je součástí obecné morálky vycházející z křesťanství - které přeneslo příkaz „milovat bližního jako sám sebe“ do přímé souvislosti se základním náboženským příkazem, platným  v daleko širším kontextu – tedy milovat Boha.

Japonská nadace The Sasakawa Peace Foundation podpořila v roce 2007 výzkumný projekt, který se dotazoval osobností občanského sektoru na vazby a vazby mezi neziskovými organizacemi a státem a na jejich skutečné a možné role ve veřejném prostoru. Souhrnné texty analyzující třicítku rozhovorů s vůdčími osobnosti neziskovek v České republice, v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku vznikaly paralelně, metodika i výstupy byly průběžně diskutovány týmy z každé země. Výstupy jsou k dispozici za každou zemi zvlášť v příslušném mateřském jazyce a souborně v angličtině. Pro ty, kdo nemají čas nebo chuť pročítat celé texty, jsme připravili krátká shrnutí maďarského, polského a slovenského textu.

V rámci Programu Aktivity vyhlašujeme jednotlivé projekty ve spolupráci s konkrétními partnery, kteří se prakticky zabývají zvoleným tématem a zároveň jsou ochotni se finančně podílet na realizaci dílčího projektu. Postup v jednotlivých projektech je vždy předmětem dohody mezi Nett a příslušným partnerem.

První projekty (skutek pomoci, vůle dárce) jsou typické tím, že předmětem zájmu je zde akt - jednání v daném okamžiku, ve kterém se rozhoduje. Již v těchto projektech se ale dostáváme k přesahu: žádný skutek není nějak radikálně „omezen” jen na autentickou situaci, je možné mu rozumět v celku jednání.

Program Aktivity tak stojí na dvou nohách: na jednorázových aktech a na jednání, které má dlouhodobější charakter, ve kterém jsou nějak společně vnímány a interpretovány jednotlivé činy nezaměřené nějak prvoplánově k utilitárním cílům.