Jan Kroupa a Josef Štogr, NETT, o.s.,

Časopis Svět neziskovek se v posledních číslech opakovaně vyjadřoval k tématu poskytování sociálních služeb občanskými sdruženími. Nejprve bez komentáře zveřejnil odmítavé stanovisko MV ČR k registraci stanov sdružení, která chtějí poskytovat sociální služby, a po té ještě názor prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací, který interpretaci ministerstva přizvukuje.

Je ostuda, že se v časopisu bez komentáře objevují nespolehlivé, zavádějící informace, které je potřeba následně uvádět na pravou míru.

NETT, o.s. v rámci projektu Veřejné jednání a obecný prospěch podpořeného nadací Via, Jan Kroupa, 2010-2011

Diskuse, které se v České republice vedou, či spíše nevedou o veřejné prospěšnosti, statutu veřejné prospěšnosti, veřejně prospěšných organizacích a související legislativě mají zcela zamlžený kontext, a proto si v nich nerozumíme. Málokdo se nepokouší otevřeně zformulovat hodnoty, o které se opírá, a cíle, které v jejich rámci sleduje. Otázka totiž nestojí, zda český neziskový sektor veřejnou prospěšnost potřebuje nebo ne, ale „Jaký neziskový sektor v Česku vlastně chceme?“ A hlavně „KDO ho jaký chce?“ Až si to vyjasníme, můžeme se smysluplně bavit o veřejné prospěšnosti anebo jiných variantách legislativních řešení.
Uvedené tvrzení se dá samozřejmě snadno smést se stolu jako nepodložené. Pojďme si ho však ukázat v kontextu diskusí, které se o veřejné prospěšnosti vedly a vedou v různých zemích světa. Ty totiž odlišnosti českého diskurzu velmi zřetelně ukazují.

Celý text ke stažení v pdf

(úvodní slovo pro druhé setkání projektu význam slibu:  Slib –  plnění povinností)

V jakém smyslu je vůbec možné chápat povinnosti, když k tomu, abych je plnil, musím aktuálně chtít -  a lze se vážně ptát: má význam slibovat takové plnění?

Povinnost, přísně vzato, by měla být chápána jako to, co bez ohledu na to, co chci a nechci, plnit musím. V plnění povinností mi může zabránit jen něco, co významně omezuje moji schopnost splnit povinnost, např. nemoc, vnější fyzické zábrany atd. Co je tedy vlastně obsahem závaznosti slibu? A jak vznikají a jsou zde chápány „povinnosti“?  Dostáváme se jen k obecnější otázce související se svobodou člověka, který má schopnost a odpovědnost se rozhodovat a který ví, že to, jak bude jednat, není „lhostejné“.

© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost

I. Typové odpovědi (zobecněno podle reálných výsledků)

Při hodnocení státu a jeho aktuálních a žádoucích rolí se projevilo několik zcela zásadních  a neslučitelných přístupů, někdy ne zcela vyhraněných. Některé odpovědi fúzovaly – zvýrazňovaly někdy ten, jindy onen aspekt věci, ale téměř vždy bylo zcela zjevné, že je to dáno buď neznalostí daného tématu (např. téma územních samospráv) nebo aktuální zainteresovaností (např. současný daňový zákon vypočítávající právnické osoby podle typů jako nositele některých zvýhodnění). Proto jsme se rozhodli představit omezený počet typů odpovědí, do jisté míry zobecňující, vycházejících ale z jazyka a formulací použitých v konkrétních dotaznících a rozhovorech. Pro celistvost výpovědi jsme někdy přeskupili nebo seskupili odpovědi do jiného pořadí než v jakém byly kladeny. V některých případech pak odpovědi byly natolik „komplexní“ že praktiky nelze udržet je ve struktuře původně položených otázek, ty pak ponecháváme v celcích podle smyslu co tak, jak vychází z původních otázek Nett.