Veřejná prospěšnost

NETT se tématem zákonné úpravy veřejné prospěšnosti zabývá řadu let[1].

Veřejné jednání – obecný prospěch – Jak číst výstupy z projektu?

Projekt NETT, o.s. vyhlášený v rámci programu Aktivity za podpory Nadace Via, 2010-11

NETT již třetím rokem realizuje dlouhodobý program Aktivity, který se zabývá různými typy a aspekty lidského jednání, která jsou ze své povahy kreativní, formativní, ustavující. Naší snahou je tato jednání uchopit, ohledat je, zkoumat. Naším cílem je zvýraznit jejich význam, odlišit je od jednáních běžných, utilitárních, dvoustranně nebo všestranně výhodných, tedy od „kontraktů“, na která se čím dál víc jednání převádí a zjednodušuje.

Občanská sdružení a služby

Jan Kroupa a Josef Štogr, NETT, o.s.,

Časopis Svět neziskovek se v posledních číslech opakovaně vyjadřoval k tématu poskytování sociálních služeb občanskými sdruženími. Nejprve bez komentáře zveřejnil odmítavé stanovisko MV ČR k registraci stanov sdružení, která chtějí poskytovat sociální služby, a po té ještě názor prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací, který interpretaci ministerstva přizvukuje.

Je ostuda, že se v časopisu bez komentáře objevují nespolehlivé, zavádějící informace, které je potřeba následně uvádět na pravou míru.

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe

(úvodní slovo pro třetí setkání projektu „Význam slibu“: Slib – veřejný akt)

Co znamená slovo slibuji jsme doposud nechávali stranou, a věrni postupu, kdy jsme začínali u bližního a pomoci, necháme si to až na konec. Nejprve je na řadě fakt, že slibujeme „na svou čest“, na něco - tak jako se v USA přísahá na Bibli nebo ve zcela jiných kulturních souvislostech na fousy prorokovy. Přísahá se na to, co považujeme za podstatné, nezpochybnitelné, jisté. Kdybychom ale udělali na dnešních školách test, co znamená slovo čest, možná bychom se dozvěděli něco ze sci-fi nebo fantasy literatury, ale toto slovo dnes není u mládeže součástí běžné výbavy do reálného života.

Legislativní pojetí veřejné prospěšnosti a diskuse s ním související v mezinárodním kontextu

NETT, o.s. v rámci projektu Veřejné jednání a obecný prospěch podpořeného nadací Via, Jan Kroupa, 2010-2011

Diskuse, které se v České republice vedou, či spíše nevedou o veřejné prospěšnosti, statutu veřejné prospěšnosti, veřejně prospěšných organizacích a související legislativě mají zcela zamlžený kontext, a proto si v nich nerozumíme. Málokdo se nepokouší otevřeně zformulovat hodnoty, o které se opírá, a cíle, které v jejich rámci sleduje. Otázka totiž nestojí, zda český neziskový sektor veřejnou prospěšnost potřebuje nebo ne, ale „Jaký neziskový sektor v Česku vlastně chceme?“ A hlavně „KDO ho jaký chce?“ Až si to vyjasníme, můžeme se smysluplně bavit o veřejné prospěšnosti anebo jiných variantách legislativních řešení.
Uvedené tvrzení se dá samozřejmě snadno smést se stolu jako nepodložené. Pojďme si ho však ukázat v kontextu diskusí, které se o veřejné prospěšnosti vedly a vedou v různých zemích světa. Ty totiž odlišnosti českého diskurzu velmi zřetelně ukazují.

 

Celý text ke stažení v pdf

 

Slib – úvodní text

I.

Jeden z významných důvodů, který vedl Nett k vyhlášení programu Aktivity, je současná převaha kontraktového myšlení – i tam, kde se zjevně o kontrakty nejedná, je skutečnost vykládána jako „pseudokontraktová“, tak je tomu např. u sociálních služeb a ve velké části jednání ve veřejném prostoru. Tím se zabývá projekt Veřejné jednání – obecný prospěch. Také tam je jednou z podstatných věcí odkrýt (pseudo)-kontraktovost jako chybný axiom. Ještě více je to vidět na tématu tohoto projektu. Při výchově, při vytváření přátelství a dalších vztahů zjevně nejde o kontrakt, i když je to tak ve velké části psychologických a sociologických teorií vykládáno. I zde je tedy dobré se před vlastní tematizací slibu alespoň na krok zastavit u otázky, kde se toto „kontraktové“ myšlení vzalo, s čím souvisí.

Plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony

(úvodní slovo pro druhé setkání projektu význam slibu:  Slib –  plnění povinností)

V jakém smyslu je vůbec možné chápat povinnosti, když k tomu, abych je plnil, musím aktuálně chtít -  a lze se vážně ptát: má význam slibovat takové plnění?

Povinnost, přísně vzato, by měla být chápána jako to, co bez ohledu na to, co chci a nechci, plnit musím. V plnění povinností mi může zabránit jen něco, co významně omezuje moji schopnost splnit povinnost, např. nemoc, vnější fyzické zábrany atd. Co je tedy vlastně obsahem závaznosti slibu? A jak vznikají a jsou zde chápány „povinnosti“?  Dostáváme se jen k obecnější otázce související se svobodou člověka, který má schopnost a odpovědnost se rozhodovat a který ví, že to, jak bude jednat, není „lhostejné“.

Vyhodnocení grafické části dotazníků – veřejné jednání

© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost

Tento výstup se zabývá vyhodnocením grafických částí dotazníku – tedy jeho menší části. S dalšími výsledky bude Nett ještě pracovat.

   

Shrnutí rozhovorů a dotazníků – veřejná prospěšnost, role státu

© Nett 2010 , program Aktivity, projekt Veřejné jednání - obecná prospěšnost

I. Typové odpovědi (zobecněno podle reálných výsledků)

Při hodnocení státu a jeho aktuálních a žádoucích rolí se projevilo několik zcela zásadních  a neslučitelných přístupů, někdy ne zcela vyhraněných. Některé odpovědi fúzovaly – zvýrazňovaly někdy ten, jindy onen aspekt věci, ale téměř vždy bylo zcela zjevné, že je to dáno buď neznalostí daného tématu (např. téma územních samospráv) nebo aktuální zainteresovaností (např. současný daňový zákon vypočítávající právnické osoby podle typů jako nositele některých zvýhodnění). Proto jsme se rozhodli představit omezený počet typů odpovědí, do jisté míry zobecňující, vycházejících ale z jazyka a formulací použitých v konkrétních dotaznících a rozhovorech. Pro celistvost výpovědi jsme někdy přeskupili nebo seskupili odpovědi do jiného pořadí než v jakém byly kladeny. V některých případech pak odpovědi byly natolik „komplexní“ že praktiky nelze udržet je ve struktuře původně položených otázek, ty pak ponecháváme v celcích podle smyslu co tak, jak vychází z původních otázek Nett.

Slib a budoucnost

Slib můžeme uvažovat ve třech různých významech, modech. Jednak je to běžný slib, kterým se  vytváří každodenní skutečnost společenské důvěry – že co řeknu, to platí. Slibujeme druhým – že někam přijdeme, že něco uděláme, zařídíme, děti slibují svým rodičům „že už to víckrát neudělají“ atd. Slib je v tomto smyslu běžným sdíleným závazku do budoucna, který je chápán situačně – má přesnější či volnější obrysy, jeho význam je více či méně „doslovným“ až k obecné proklamaci. Pro konstituování budoucího jako otevřenosti, do které se vztahujeme, ale má slib v tomto pohledu velmi významnou roli – otevírá budoucnost jako to, co se dá očekávat, vytváří přesahy zabydlené a sociálně strukturované přítomnosti do toho, co bude daleko víc, než jen kontrakty a povinnosti, které plynou ze smluv a vynutitelných závazků.