Zápis z kulatého stolu na téma:
Občanská sdružení a spolky po účinností NOZ
ČRDM, 11.9.2014
 
Přítomni: Jiří Bárta, Jan Kroupa, Jiří Kučera, Aleš Mrázek, Mirka Nebuželská, Petr Pavlok, Aleš Sedláček, Marek Šedivý, Ondřej Šindelář, Josef Štogr, Jiří Tošner, Jolana Turnerová, Petr Vít, Aleš Ziegler
 
 
1. posuzování povahy právnické osoby podle legislativy, podle které vznikla
 
Zazněla značně rozporná pojetí výkladu „občanská sdružení se považují za spolky podle NOZ...“, která se dají shrnout takto:
 

  1. ze všech občanských sdružení se s účinností NOZ staly spolky
  2. z občanských sdružení se s účinností NOZ spolky nestaly a nikdy se jimi nestanou, protože mají jiná práva (mohou změnit svou právní formu na ústav nebo sociální družstvo)
  3. občanské sdružení se stane spolkem ve chvíli, kdy tuto skutečnost jednoznačně přijme za své s tím, že to vyjádří při registraci změn stanov ve veřejném rejstříku; pokud však pouze upraví svoje stanovy podle donucovacích ustanovení OZ, nadále zůstává občanským sdružením považovaným za spolek

 
rozporné komentáře:

  • rozlišování os a spolků vede ke zmatkům, ve kterých se organizace těžko orientují, zaznívá pragmatické volání po tom, aby se situace zbytečně „nekomplikovala“; zároveň však bylo třeba konstatovat, že výklad může mít významné praktické dopady.
  • aktuální zjednodušení může přinést budoucí komplikace

 
2. postavení spolků v daňové legislativě – povaha a oddělení hlavní činnosti a vedlejších činností, daňová zvýhodnění, podnikání a jiná výdělečná činnost
 
Na jedné straně se objevuje celková podezřívavost ke stávajícím občanským sdružením - „občanské sdružení je v dnešní době nejlepší právnickou osobou pro podnikání“, na straně druhé zaznívá spíše obava o to, aby se nadměrnou regulací ve jménu transparentnosti neomezila svoboda a svébytnost právnických osob vzniklých sdružováním a nezhoršilo postavení početné skupiny běžných sdružení; ukazuje se, že v těchto otázkách existuje celá řada typizovaných představ o tom, jaká by měla být „standardní“ podoba a účel /obsah té které právnické osoby, aniž by pro to v NOZ existovala jakákoliv opora.
 
OZ je jednoznačný co se týče vymezení povahy hlavní činnosti právnických osob: účelu.
Pro spolky (a os považované za spolky) platí, že podstatný je tu společný zájem těch, kdo se sdružují. Ten je omezen způsobem, který je sporný, protože neexistuje jednoznačný výklad použitého slovního spojení „jiná výdělečná činnost“.
 
Zazněly návrhy, že by měla být tato sporná formulace z OZ vypuštěna, to se však nejeví reálné neboť podobný návrh by měl za následek zřejmě velmi konfliktní diskusi s nejasným výsledkem.
 
V současnosti existují dva výklady:
Puristický, a širší, odvozený od definice podnikání (představený P.Pavlokem) a zastávaný ČRDM.
Podle puristického výkladu zákaz „jiné výdělečné činnosti“ v hlavní činnosti znamená, že se v hlavní činnosti nesmí účtovat žádné příjmy, které lze považovat za příjmy z výdělečné činnosti, tedy žádné příjmy za služby a podobná plnění. V hlavní činnosti tedy podle tohoto názoru také nesmí být žádná živnost ani jinak registrovaná služba nebo výroba.
 
To se téměř likvidačně týká především spolků (+OASPZS), které poskytují registrované sociální služby a buď vybírají úhrady od klientů nebo dostávají prostředky na činnost nikoli formou grantu (dotace), ale na základě kontraktu na nákup služeb z veřejných rozpočtů (obce, kraje). Tento výklad by dopadl také na chráněné dílny, které prodávají své výrobky, a do jisté míry prakticky všech subjektů, jejichž hlavní činnost není poskytována zcela bezplatně nebo alespoň občas do ní přicházejí příjmy z plateb rodičů, klientů, diváků apod.
 
Podle širšího výkladu Junáka a ČRDM je třeba vyložit toto omezení hlavní činnosti spolků (a občanských sdružení považovaných za spolky) tak, že zde nesmí být naplněno kriterium zisku. Spojení „podnikání nebo jiná výdělečná činnost“ je tedy třeba číst jako „podnikání nebo jiná (podnikání podobná) výdělečná činnost“. Pokud by totiž cílem zákonodárce bylo zamezit spolkům (+OSPZS), aby měly jakékoli vlastní příjmy, bylo by možné to formulovat jednoduše a přímo.
 
S tímto výkladem ČRDM se ztotožnila většina přítomných, ale s vědomím, že výkladový standard v této věci určí až postup finančních úřadů při kontrolách účetnictví spolků (+OSPZS) a případně soudy.
 
 
3. postup podle přechodových ustanovení NOZ a praktické problémy a opatření s tím spojená
 

  • bylo konstatováno, že i když ke změnám stanov nebo i změnám právní formy zatím soudy nemají odpovídající formuláře a postupy, již změny začínají probíhat
  • občanská sdružení mají povinnost pouze akceptovat donucovací ustanovení, nikoli však ta ustanovení, která nemají donucovací povahu. To se týká např. postavení členů spolku a postavení členů sdružení – stanovy buď výslovně akceptují tyto změny v souladu s NOZ, nebo ne. To má významnou souvislost s bodem 1 tohoto jednání
  • již existují doplněné a na soudech registrované stanovy občanských sdružení, které si zachovávají svoji původní strukturu a v bodu „název občanského sdružení“ jen doplňují „zs“
  • sdružení / spolky mají 3 roky na uvedení svých stanov do souladu s donucovacími ustanoveními NOZ; jejich nekonání ovšem automaticky neznamená, že bude po uplynutí lhůty podán návrh na jejich likvidaci. Podstatné je, že do registru byl převeden celý obsah databáze doposud vedené na MVČR a neexistuje proto žádný reálný tlak na to, aby občanská sdružení konala ve smyslu OZ, pokud jejich stanovy nejsou faktickly v rozporu s donucovacími ustanoveními NOZ. Variantou pak je, pokud např. na soud pouze doplní požadované údaje: statutár, sídlo apod., což vyplývá nikoli z OZ, ale ze zákona o veřejných rejstřících.
  • z pohledu například finanční kontroly se již teď na sdružení / spolky donucovací ustanovení NOZ vztahují
  • situace u nadací je ještě výrazně složitější

 
 
V závěru bylo konstatováno, že setkání bylo pro jednotlivé „strany“ přínosné právě díky celé škále zastávaných názorů a že by mohlo být užitečné v horizontu několika měsíců podobnou schůzku zopakovat.
 
Zapsal: Jan Kroupa a Josef Štogr
NETT, o.s.